Význam ikon v dějinách

Ikona, z řec. eikón = obraz, je v evropské kultuře po staletí známa jako kultovní předmět a díloumělecké hodnoty. Eikón neznamená jen obraz, něci namalovaného, ale je to spíše duchovní pojem, vyjadřující napodobování,obraz ve vědomí a opakování něčeho živého. Je to vzpomínkový obraz, který zastupuje nepřítomný nebo nedosažitelný předobraz.Když zalistujeme ve starých legendách a živitopisech svatých, mohlibychom řídi, že lid příjmal obrazy krista a světcůhlavně jako objekty nadpřirozené moci. Zvláště obrazům mučedníků a stylistů byly připisovány již velmi záhy neobvyklé účinky. Měli například schopnost odvrátit neštěstí. V ortodoxní církvi se ikoně připisoval větší význam než kterémukoli jinému výtvarnému projevu víry. V byzantské říši měla ikona pro věřící v určitém období dokonce větší hodnotu než vlastní život.